|
|
Biografie Vidy Neuwirthové: umělecký život na pozadí rodinné historie
Hradecká, Markéta ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl za použití biografické metody bádání v rámci soudobých dějin zkoumat významy jednání a událostí v životním příběhu hlavního subjektu bádání, tj. Vidy Neuwirthové, na základě analýzy a interpretace vedených orálně-historických rozhovorů a dalších pramenů. Vida Neuwirthová je na veřejnosti známá zejména svojí výraznou hereckou rolí v populárním filmu Tři veteráni (1984) a její současnýmediální obraz je vytvářen pomocí dramatické významové zkratky. Podrobnější biografické bádání ukazuje jádro jejího životního příběhu, jež spočívá v odhalení a následnému osvojení si židovských kořenů přes rodovou linii svého otce, k čemuž došlo v období jejího raného dospívání. Tato významná změna v pojímání vlastní identity pak nasměřovala její další uměleckou činnost, kterou aktivovala v době tzv. "pozdní" normalizace založením dětského divadla Feigele v rámci místní židovské komunity v Praze (80. léta 20. století). Tato doba se vyznačovala autoritativním státním režimem a deklarovaným státním antisemitismem, který projevy židovské identity sledoval a snažil se o jejich potlačení či asimilaci. V této práci sleduji posuny významů, jež Vida Neuwirthová retrospektivně přikládá své činnosti ve výše zmíněném období a jež souvisí s objevením nových, primárních dokumentů, o jejichž...
|
|
|
Transformation of Jewish identity in post-war Czech and Luxembourg generations
Bronec, Jakub ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Brüll, Christoph (oponent) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Cílem práce je analyzovat a porovnat vývoj a změny židovské identity a židovství u poválečných židovských generací v letech 1945-1990 narozených nebo žijících v českých zemích (Čechy, Morava, Slezsko) a v Lucembursku. Výzkum se zaměřuje pouze na území českých zemí (Česká republika) a Lucemburska; nezahrnuje současné slovenské území. Záměrem autora je porovnat vývoj judaismu a židovské identity mezi příslušníky druhé a třetí poválečné židovské generace, kteří byli ovlivněni dvěma různými politickými systémy-západní liberální demokracií a východním komunistickým režimem. Práce si klade za cíl nalézt podobnosti a rozdíly v předem stanovených výzkumných kategoriích, které přímo i nepřímo ovlivnily život obou židovských komunit v Lucembursku a v současné České republice. Jednotlivé kategorie a faktory byly stanoveny následovně: cesta k judaismu a jeho formování ve dvou různých politických režimech; postoj ke státu Izrael a antisemitismus. Práce se snaží najít různé srovnávací parametry pro mezigenerační analýzu rozmanitých postojů k Izraeli, vlivu antisemitismu na poválečné židovské generace a porozumět procesům, které se podílejí na formování a předávání české a lucemburské židovské identity. Šedesát rozhovorů s českými, lucemburskými a slovenskými Židy upřesnilo a doplnilo kvantitativní výsledky...
|
|
|
Židovská identita třetí generace po holokaustu
Putnová, Karolína ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce "Židovská identita třetí generace po holocaustu" se zabývá tématem mladých Židů třetí generace po holocaustu. Tato generace je specifická tím, že svoje židovství musí znovu objevit. Židovství této generaci totiž neměl nikdo předat. Tato práce se zabývá tím, jak se mladí lidé v diasporickém českém prostředí stávají Židy. Na tuto problematiku nahlížím optikou tří dimenzí židovství. A to dimenzí etnickou, tedy založenou na židovském původu a "vyvoleném židovském národu", dále dimenzí náboženskou založené na víře v Boha a dále dimenzí kulturní. Tyto tři dimenze byly převzaty ze soudobé teorie. Výzkum proběhl začátkem roku 2016 a data byla zpracovávána metodou Grounded theory, k vytvoření nové teorie jsem však nemohla aspirovat vzhledem k malému počtu respondentů. Touto metodou jsem si tedy odpověděla na mé výzkumné otázky. V první řadě mě zajímalo, jakým způsobem židovská identita vzniká a to pohledem tří výše zmíněných dimenzí. Zkoumala jsem, jakým způsobem se respondenti k jednotlivým dimenzím odvolávají a jakou roli hrají při tvorbě židovské identity. Odpověď na výzkumné otázky jsem chtěla najít pomocí načrtnutí příběhu "stávání se Židem", který znázorňuji pomocí paradigmatického modelu.
|
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
|
| |
|
|
Židentita: formace a deformace. Etnografie Moishe House Prague.
Adlerová, Nina ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
V této práci se na základě dlouhodobého terénního výzkumu v prostředí pražské židovské komunity snažím postihnout židovské identity - židentity mladých českých ž/Židů. Cílem práce je charakterizovat formování a konstruování židovských identit, jejich koexistenci s dalšími typy sociálních identit a roli materiálních prvků v tomto procesu. Toto formování má procesuální povahu, v průběhu času dochází k neustálému proměňování a vyjednávání konkrétní podoby židovských identit. Prostřednictvím různých materiálních prvků jsou pak tyto identity veřejně manifestovány, čímž se zároveň zpětně upevňují. Zkoumám také dopad materiálních staveb a dalších předmětů na židovské společenství, na posilování jeho soudržnosti, a roli, jakou zde hraje zhmotňování a zpřítomňování kolektivní paměti. Zároveň pracuji s konceptem materiality v rámci projektu Moishe House Prague, zkoumám pozici techno-sociálních nástrojů i mocenského aparátu. Vycházím zde z více teoretických perspektiv, které propojuji a kombinuji tak, abych nahlížela sociální realitu i židovství v jejich celistvosti. Klíčová slova Identita, židovské identity, materiální kultura, materialita, Moishe House, formace, konstrukt, vyjednávání, kontexty, becoming, kolektivní paměť
|
|
|
The Jewish Memory and Identity in Italian Contemporary Literature
Grigeľová, Eva ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Objektom skúmania našej práce bol židovská pamäť a identita v súčasnej talianskej literatúre. V práca je rozdelená do dvoch častí. Prvá teoretická časť sa v svojom historickom úvode zaoberá stručným priebehom Shoah v Európe. Ide o krátke predstavenie európskej situácie. Práca ďalej pokračuje konkrétnejším predstavením koreňov antisemitizmu v Taliansku, jeho pokračovanie až do roku 1945 a opisom situácie po roku 1945. V ďalšej kapitole sa venujeme vzťahu pamäti a literatúry. Aké sú spôsoby spomínania a aký je vzťah pamäte a Shoah. Následne sa zaoberáme komplexnosťou židovskej identity a spôsobom ako na ňu býva nahliadané. V ďalšej kapitole predstavíme medajlónky jednotlivých autorov, ktorých dielam sa budeme venovať v časti praktickej. Druhá praktická časť práce je rozdelná do dvoch hlavných kapitol. Prvá sa venuje problému hľadania identity v troch dielach od Alessandra Piperna Con le peggiori intenzioni, Eleny Loewenthal Lo strappo nell'anima a Silvie Ballestry La seconda Dora. Druhá hlavná kapitola sa venuje tendenciam, ktoré u jednotlivých autorov prevládajú - zabúdanie vs. spomínanie. Kapitola je rozdelná do dvoch podkapitol, ktoré sa venujú špeciálne pohľadu 2. a 3. generácie. Samostatne stojí podkapitola venovaná špecifickému náhľadu Eleny Loewenthal v diele Conta le stelle se puoi. Výsledkom...
|
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
|
|
Židovská identita třetí generace po holokaustu
Putnová, Karolína ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce "Židovská identita třetí generace po holocaustu" se zabývá tématem mladých Židů třetí generace po holocaustu. Tato generace je specifická tím, že svoje židovství musí znovu objevit. Židovství této generaci totiž neměl nikdo předat. Tato práce se zabývá tím, jak se mladí lidé v diasporickém českém prostředí stávají Židy. Na tuto problematiku nahlížím optikou tří dimenzí židovství. A to dimenzí etnickou, tedy založenou na židovském původu a "vyvoleném židovském národu", dále dimenzí náboženskou založené na víře v Boha a dále dimenzí kulturní. Tyto tři dimenze byly převzaty ze soudobé teorie. Výzkum proběhl začátkem roku 2016 a data byla zpracovávána metodou Grounded theory, k vytvoření nové teorie jsem však nemohla aspirovat vzhledem k malému počtu respondentů. Touto metodou jsem si tedy odpověděla na mé výzkumné otázky. V první řadě mě zajímalo, jakým způsobem židovská identita vzniká a to pohledem tří výše zmíněných dimenzí. Zkoumala jsem, jakým způsobem se respondenti k jednotlivým dimenzím odvolávají a jakou roli hrají při tvorbě židovské identity. Odpověď na výzkumné otázky jsem chtěla najít pomocí načrtnutí příběhu "stávání se Židem", který znázorňuji pomocí paradigmatického modelu.
|
host ::
RSS.